Užívací právo
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo
užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se
tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její
rozšíření.
Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez
zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc
udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá,
musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.
Požívací právo
Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo
užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný
výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.
Na skrytou věc nalezenou v pozemku poživatel právo nemá.
Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v
době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a
užitků nedosáhlo.
Poživatel udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí
obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti
škodám. Zmenší-li se přesto řádným užíváním věci její hodnota bez viny
poživatele, není za to poživatel odpovědný.
Vlastník může po upozornění poživatele
provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo
stáří stavby; v takovém případě poživatel zaplatí vlastníku úplatu stanovenou
podle míry, jakým se požívání zlepšilo.
Nemůže-li nebo nechce-li vlastník stavební
práce provést, je poživatel oprávněn provést je sám a po skončeném požívání se
domáhat stejné náhrady jako poctivý držitel.
Poživatel je povinen snášet stavební práce, i když nejsou
nutné, nestane-li se tím jeho právu újma, anebo nahradí-li se mu všechna škoda.
Vlastník hradí poživateli náklad, jímž byla věc zlepšena, za
stejných podmínek, jako by byl povinen hradit jej nezmocněnému jednateli.
Vynaložil-li poživatel náklady ze záliby nebo pro okrasu, má poživatel stejná
práva a povinnosti jako poctivý držitel.
Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla
prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše,
co je k takovému užívání třeba.
Když skončí požívání, náležejí plody ještě neoddělené
vlastníkovi. Vlastník však nahradí, co na ně poživatel vynaložil, podle
ustanovení o poctivém držiteli. Na jiné užitky má poživatel právo podle toho,
jak dlouho požívání trvalo.
Společná ustanovení
Zřídí-li se užívací nebo požívací právo k zuživatelným
zastupitelným věcem, může uživatel nebo poživatel s věcmi nakládat podle své
libosti. Když jeho právo skončí, vrátí stejné množství věcí téhož druhu a
jakosti.
Uživatel nebo poživatel jistiny uložené na
úrok má právo jen na tento úrok. Úrok náleží uživateli nebo poživateli i z
jistiny, která následkem nějaké změny nastoupí na místo jistiny dřívější.
Uživatel nebo poživatel a věřitel rozhodují
společně, má-li se co s jistinou podniknout. Nedohodnou-li se, rozhodne soud.
Dlužník se dluhu zprostí jen splacením jistiny
společně věřiteli a tomu, kdo je jejím uživatelem nebo poživatelem. Každý z
obou, věřitel i uživatel nebo poživatel, se může domáhat jen toho, aby se pro
oba složila jistina do notářské nebo soudní úschovy.
Vlastník se nemůže domáhat na uživateli nebo poživateli, aby
zajistil podstatu, ledaže jí hrozí nebezpečí. Nebude-li jistota dána, může se
vlastník popřípadě domáhat vydání věci za slušné odbytné.