Není-li určen druh, počet dobytka nebo rozsah a čas pastvy,
když se právo pastvy zřídilo, chrání se pokojná desetiletá držba. Jsou-li
pochybnosti, použijí se ustanovení § 1279 až 1282.
Právo pastvy se vztahuje na každý druh
hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Zvířata nadměrně
znečištěná, nemocná nebo cizí jsou z pastvy vyloučena.
Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními
porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka.
Mění-li se počet paseného dobytka v
posledních deseti letech, je rozhodný průměr za první tři léta pastvy. Není-li
ani tento počet zřejmý, stanoví se podle zásad slušnosti přiměřeně k rozsahu a
jakosti pastvy; oprávněná osoba však nemůže na služebném pozemku pást více
dobytka, než kolik ho může přezimovat s pící dodanou panujícím pozemkem.
Do počtu podle odstavce 1 se nevčítají
sající mláďata.
Doba pastvy se řídí místní zvyklostí; řádné hospodaření na
pozemku se však pasením nesmí omezit nebo ztížit.
Právo pastvy nezahrnuje jiné užívání.
Nevylučuje zpravidla ani vlastníka služebného pozemku z práva spolupastvy.
Hrozí-li škoda, musí být dobytek hlídán.